Vznik a vývoj systému

Myšlenka a snaha pečovat o psychickou pohodu zdravotnických pracovníků je v České republice mnohem mladší, než v řadě vyspělých států světa. Poskytování psychosociální podpory ve zdravotnictví je přitom ve srovnání s uniformovanými složkami v naší zemi ještě stále ve stádiu rozvoje.

Počáteční úvahy a praktické kroky se váží k posledním letům dvacátého století. Prvním konkrétním počinem v tomto smyslu se stal projekt Evropské unie s názvem Leonardo da Vinci. Jeho cílem bylo vytvořit v rámci Evropy síť, která by dokázala účinně pomáhat při zvládání krizových situací. Zmíněný projekt získal podporu Ministerstva zdravotnictví České republiky. O několik let později byly zorganizovány první výcviky v metodě Critical Incident Stress Managementu (CISM), kterými prošlo několik desítek zdravotníků. Byla tak položena personální základna pro tvorbu budoucího systému psychosociální podpory ve zdravotnictví. Řada těchto prvních absolventů je v problematice stále zapojena a na poskytování péče či její organizaci se aktivně podílí.

Začátkem roku 2009 do příprav budování systému vstoupilo MZ ČR, prostřednictvím Odboru krizové připravenosti. Byl vydán pokyn k založení odborné pracovní skupiny. Jejím cílem bylo vytvoření a následná koordinace systému psychické podpory pro potřeby poskytovatelů zdravotních služeb, s možností využití těchto služeb rovněž v zájmu a potřeb obyvatelstva. Pracovní skupina řešila základní otázky jako je struktura budovaného systému, vytvoření vzdělávacího programu pro přípravu budoucích odborníků na duševní zdraví a peerů, jež budou výkonnou složkou, zahájení informační činnosti směrem k poskytovatelům zdravotní péče, vytvoření jednotné terminologie, možnosti legislativního ukotvení tohoto typu služeb a řadu dalších.

V tomtéž roce započala úzká spolupráce s Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO) v Brně. Zde došlo k vytvoření desetidenního certifikovaného kurzu „Peer program péče a podpory zdravotnickým pracovníkům. Strategie zvládání psychicky náročných situací“, který má za úkol připravovat do praxe poskytovatele SPISu, zdravotnické peery. Výcvik je zakončen kolokviem a má platnost pro území České republiky. NCO NZO se postupně stalo poskytovatelem také dalších vzdělávacích aktivit v oblasti psychosociální péče v rámci resortu zdravotnictví.

Na podzim 2010 byl Systém psychosociální služby (dále jen „SPIS“) oficiálně ustanoven, a to podpisem ministra zdravotnictví. V roce 2011 bylo zajištění psychosociálních služeb zakotveno v zákoně č.374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, jako součást povinností poskytovatele ZZS. Ministerstvo zároveň do jara 2012 SPIS organizačně garantovalo. V rámci budování celostátního systému byli jmenováni odborní garanti a krajští koordinátoři. V tomto období se SPIS etabloval především na jednotlivých krajských zdravotnických záchranných službách, kde se v různé míře rozvíjel a začal být využíván. Probíhaly výcviky a příprava dalších peerů tak, aby se nasytila potřeba jejich přítomnosti v jednotlivých krajích České republiky. Každoročně byly a stále jsou organizovány odborné konference zaměřené na téma rozvíjejícího se systému.

Na jaře 2012 přešel SPIS zpod záštity MZ ČR do gesce Asociace zdravotnických záchranných služeb České republiky. Odbornou garanci poskytla Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS J.E.Purkyně. V roce 2012 byla rovněž zahájena snaha o podporu SPIS ze strany nemocnic. Do projektu se dosud zapojilo několik velkých nemocnic, například Fakultní nemocnice Olomouc, Ostrava, Hradec Králové či Královské Vinohrady. Do dnešních dnů projevila o spolupráci a výcvik vlastních peerů zájem řada dalších nemocnic.

V roce 2014 se činnost SPIS rozšířila o druhý směr, a to o první psychickou pomoc. První psychická pomoc je poskytovaná osobám zasaženým psychicky náročnou situací – nejčastěji pozůstalým, kterým umírá nebo zemřel příbuzný. Významně přispívá k úspěšnému zvládnutí události a je prevencí následných zdravotních obtíží, především psychického charakteru.

Systém rovněž navazuje kontakt a prvotní spolupráci se zdravotnickými školami s cílem edukovat studenty – budoucí zdravotníky o problematice psychické zátěže, potřebě a možnostech sebe péče v tomto směru. Problematika poskytování psychosociální podpory zdravotníkům se zároveň jako téma dostala na půdu odborných konferencí a kongresů. Stává se běžně diskutovanou součástí péče o lidské zdroje v resortu. V posledních několika letech jsou peeři také přítomni v rámci prestižního mezinárodního metodického zaměstnání záchranných služeb „Rallye Rejvíz“, kterého se aktivně účastní.